O Donbasu a válce převlečené za mírovou misi
Ne vážně, je to samozřejmě jen další z nesmyslů, kterými se Rusko snaží zbavit zodpovědnosti za události, jichž jsme v posledních dnech svědky. Protože se ale s touhle absurdní teorií setkávám čím dál častěji a nebaví mě ji pořád dokola uvádět na pravou míru, dal jsem dohromady stručný vysvětlovací manuál pro každého, kdo jí obdobně jako já musí čelit.
Vycházel jsem s kvalitního textu, který jsem po dlouhém hledání našel, přeložil, doplnil a níže vám ho dávám k dispozici. Snad vám pomůže v debatě s lidmi, kteří si myslí, že z Ruska přišli na Ukrajinu mírotvůrci. Budu rád, pokud ho budete šířit dál - bo sharing is caring.
Na začátek trocha teorie
Nejprve si pojďme zopakovat zlatá pravidla diskuse s lidmi, kteří už jsou o výše uvedené teorii přesvědčení.
- O realitě je jen tak lehce nepřesvědčíte - pravděpodobně vám budou zarytě oponovat. Oponování je výsledkem nesouladu mezi informacemi, které má člověk v hlavě (třeba z dezinformačních webů) a informacemi, které mu podáváte. Vaše fakta se neshodují s jejich fakty, proto vám oponují.
- Vaše fakta proti „faktům“, která jsou vašemu diskusnímu partnerovi vštěpována do hlavy jinými komunikačními kanály, nefungují. Místo, kam chcete, aby se vaše informace dostaly, je totiž obsazené. Proto váš protějšek slova o válce ani důkazy v podobě fotek a videí jednoduše nevnímá.
- Většina lidí je externě referenčních, tj. závislých na názorech jiných lidí. V Rusku panuje všeobecné přesvědčení, že „většina lidí se přeci nemůže mýlit“, u nás funguje obdobný princip jen v rámci sociální nebo sociálně virtuální bubliny. I to je ale poměrně tlustá zeď, kterou musíte prorazit, aby vaše argumenty padly na úrodnou půdu.
- Aby člověk přijal vaši představu o realitě, musí přinejmenším začít pochybovat o své vlastní. Lidé, na něž ruská propaganda účinkuje, však zpravidla nepochybují. Jedinou cestou, jak tohle nastavení mysli změnit, je ukázat jim NELOGIČNOST jejich závěrů. V našem případě to vyžaduje velkou trpělivost a schopnost pracovat s různými technologiemi přesvědčování. Ne každý je v nich ale dostatečně silný, proto záleží na vás, zda se rozhodnete do toho jít.
- Samozřejmě by bylo jednodušší, kdyby se vyvracení lží, fám a nesmyslných teorií o probíhající válce věnovali profesionálové - jenže na to není čas ani zdroje. Snažit se o to proto musí každý z nás.
Ruská invaze je spravedlivou odvetou a další nejčastější argumenty
Hlavním argumentem používaným zastánci ruské invaze je, že "Ukrajina už osm let bombarduje Donbas, tak co čekala". Jak na něj reagovat?
- Ukrajinci Donbas aktivně nebombardovali, jen se celých 8 let bránili agresivnímu ostřelování z území Donbasu. Proč potom separatisté porušují příměří, zabíjejí ukrajinské občany a útočí na mírové vesnice na hraniční linii?
- Proč všelijací Girkinové, Pasečnikové a Motoroly od samého počátku už 8 let po sobě vyzývají Rusko, aby zničilo ukrajinská města, zabíjelo Ukrajince a šlo přes Ukrajinu do války proti Evropě? Kdo je tedy agresor?
- A co byste řekli matkám, manželkám, dětem a příbuzným tisíců dobrovolníků, lékařů a civilistů, kteří byli za těch 8 let ruského ostřelování Ukrajiny z území Donbasu zabiti ruskými „dobrovolníky“?
- Zajímalo by mě, co by Rusko dělalo, kdyby dnes například vycvičení provokatéři z Německa obsadili vládní budovy v Kaliningradu (historickém Königsbergu), vyhlásili tu německou lidovou republiku a požadovali historické sjednocení s Německem? Nebo co by dělala Česká republika, kdyby obdobná situace nastala na Těšínsku ve vztahu k Polsku? Uznalo by Rusko nebo Česká republika takové sebeurčení - zvlášť kdyby byly Kaliningrad nebo Těšínsko napěchovány německou/polskou výzbrojí? Zahájilo by Rusko, resp. Česká republika mírová jednání, nebo by byl postup podobný jako v Čečensku?
- Kdyby byl Donbas 8 let bombardován, nic by z něj nezbylo. Proč na rozdíl od dnešního Charkova zůstala tamní města nezničená a lidé v nich žili dál?
- Co vlastně myslíte pojmem "bombardován"? (čekejte na odpověď) Jde o to, že slovem „bombardoval“ můžete myslet jak neustálé bombardování, tak několik případů na začátku válečných akcí před 8 lety. Odkud máte tyto informace? (čekejte na odpověď - zde by mělo dojít ke složitému řetězci otázek zaměřených na zjištění zdroje informací a poté k jejich vnitřní diskreditaci)
- Rozumím tomu správně, že pokud obsadíte kus sousedova bytu nebo pozemku a on se tomuto záboru brání, máte právo vše rozbít a souseda zabít?
- Na základě čeho Rusko převzalo pravomoc trestat Ukrajinu za Donbas? A proč se Rusko neobrátilo na mezinárodní tribunál v Haagu, nezažalovalo Ukrajinu a nedoložilo situaci fakty? Proč Rusko po celou dobu neuznalo neuznané republiky a dodávalo jim zbraně, aby podnítilo další konflikt? Proč čekalo 8 let? Je adekvátní odpovědí na těchto 8 let plnohodnotná válka s celým světem a vážná hrozba třetí světové, tentokrát jaderné války?
- Tady nejde o 8 let a nejde o Donbas. Jde o to, že tím, že to všechno nyní říkáte, osobně ospravedlňujete smrt civilistů na Ukrajině, ničení měst bombardováním a raketovými údery a smrt mladých ruských branců, kteří byli proti své vůli vrženi do jatek. Chápu správně, že tyto vraždy podporujete?
- Uvědomujete si, že tím, že podporujete a ospravedlňujete invazi na Ukrajinu, ospravedlňujete NYNÍ tisíce mrtvých, bídu a utrpení milionů matek a dětí, které musely uprchnout, samotnou válku a možnost jaderného kolapsu, při kterém zemřou všichni, včetně vás a vašich dětí? Jste pro? Podporujete ji?
DŮLEŽITÉ: Když položíte otázku, je zásadní následně mlčet a počkat na odpověď. Nechte svého oponenta, ať si odpoví sám. V žádném případě byste neměli odpovídat za něj, je potřeba nechat ho zmást se vlastními argumenty. Poté, co si vyslechnete jeho odpověď, je na místě najít v ní nesrovnalosti a poukázat na ně.
To je zatím vše. Neslibuji, že to bude fungovat a osoba na druhé straně okamžitě změní názor, jestli se o to ale chcete pokusit, udělejte to. Důležité je diskutovat bez emocí, křiku a nadávek a zasít v protistraně aspoň zrnko pochybnosti.
V neposlední řadě je důležité říct jedno: nijak nezpochybňuji, že se na Donbase osm let bojovalo. Ano, střílelo se na obou stranách. Ano, tuto skutečnost zaznamenali pracovníci OBSE. Ano, na obou stranách zemřely tisíce lidí, vojáci i civilisté. Ano, infrastruktura měst a vesnic byla zničena na obou stranách hraniční linie.
Tuto tragédii však nelze redukovat na větu "osm let jste bombardovali Donbas" a nelze ji použít k ospravedlnění války v plném rozsahu, který zahrnuje:
- letecké údery, raketové a tankové útoky,
- mnohem větší množství obětí za 15 dní než za 8 let konfrontace,
- skutečné ničení měst,
- zármutek milionů uprchlíků (žen a dětí),
- nebezpečí, že blázen v bunkru zmáčkne červené tlačítko a vypukne jaderná válka.
A jak poznáte, že celá ta diskuse k něčemu byla?
- Oponent se nad vašimi argumenty zamyslí a začne dialog (1 %)
- Oponent nebude schopen odpovědět na vaše otázky a stane se agresivním. Nezbytné je v takové chvíli říct "Počkejte. Neodbíhejme od tématu. Odpovězte na mou otázku". Nejčastěji mají totiž lidé v podvědomí zapsány pouze šablonovité fráze, proto na vaše otázky nemohou odpovídat. Krok doleva nebo doprava od standardu vyvolává agresi a přechod k urážkám.
Tak hodně štěstí a #prayforukraine.
Milan Balahura
Železnice jako otloukánek pražské dopravy: jak je vrátit do hry?
Vlaky s sebou nesou vůni dálek, prázdnin, řízků v alobalu. I pražští politici se tak k železniční dopravě chovají, jako kdyby se jich vlastně netýkala. Železnice přitom mají potenciál výrazně Pražanům ulehčit život.
Milan Balahura
Mnoho cyklistů - planety Země smrt?
Včera jsem zahájil tradiční letní cykloutour, během které mám vždy spoustu času přemýšlet. Tentokrát jsem si při šlapání vzpomněl na zajímavou úvahu nazvanou “Jízdní kolo je pomalá smrt planety"...
Milan Balahura
Nedráždi Čínu bosou nohou!
Konfliktů ve světě je v poslední době mnoho a mezi ně patří i neutuchající spor mezi Čínou a Tchaj-wanem. Na jeho půdorysu však včera USA rozehrály riskantní hru, která se nemusí vyplatit. Co přesně se tu stalo?
Milan Balahura
Stará špína v Novém světe
Nedávné rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu zrušit federální právo na potrat poslalo USA plnou parou vzad. Otázkou je, kolik dalších strašáků z minulosti bude ještě oživeno, než se v ní slavná bašta demokracie zcela utopí...
Milan Balahura
Kdo rychle dává, dvakrát dává: tak na co naše vláda čeká?
Tohle přísloví jste už určitě slyšeli a možná i zažili v praxi. Bohužel je však zjevně cizí naší vládě, která čas pro účinnou pomoc zaspala a teď už se jen snaží zpomalit děsivý trend chudnutí českých domácností.
Milan Balahura
Rozprodávat stát už je zase módní: musí to ale být ten náš?
Ve světle korupční kauzy na pražské radnici, která v těchto dnech ovládá mediální prostor, zapadla jedna nenápadná bombička. Pravice v čele s Pekarovou Adamovou dostala po třiceti letech opět chuť na rozprodání státního majetku.
Milan Balahura
VRT jako Včas a Rychle Tambudeš!
Minulý týden je definitivně fuč a s ním i TGV, které se po tour v Česku vrátilo zpátky domů. Nezbývá, než si ptát, proč se vlastně strhlo tolik povyku kvůli 40 let starému, vyřazenému vlaku? Vážně jsme v Česku tak pozadu?
Milan Balahura
TGV PSE: Reportáž z kabiny
Dneska se mi splnil dětský sen, což bych přál každému fanouškovi vlaků a TGV obzvlášť: byl jsem přímo v kabině! Měl jsem tak možnost detailně zjistit, jak dát TGV PSE rame 16, který je teď u nás v Česku na návštěvě, do pohybu.
Milan Balahura
TGV PSE: Zrození legendy
TGV je už druhý den v Česku a jak ukazují tisíce fanoušků, kteří si ho doteď přišli prohlédnout zblízka, má tenhle hurikán na kolejích pořád co nabídnout.
Milan Balahura
Ukrajina a česká náruč
Už 19 dní jsme svědky toho, jak Ukrajinci brání svou zemi. Ještě před začátkem války přitom naprostá většina expertů tvrdila, že se ukrajinská armáda neudrží déle než týden. A co my?
Milan Balahura
Třaskavý příběh o Ukrajině
Aktuální dění kolem Ukrajiny právem vzbuzuje emoce. V Česku o to silnější, že je nám její příběh povědomý. Vždyť jak by nás mohl nechat chladnými souboj malé země s velkým ruským medvědem, který jsme kdysi sami prožili?
Milan Balahura
Být tak jako Poláci…
...měli bychom zelí v každém druhém jídle, aspoň jednoho papeže a hlavně výjimečného obchodního ducha. Na dohodu, o kterou jste vlastně nestáli, jim tak kývnete dřív, než stačíte říct lizak malinowy - nebo Turów. A ještě poděkujete.
Milan Balahura
Doprava zleva
A je to tady! Už zítra vláda projedná návrh státního rozpočtu, který se tentokrát nese v duchu výrazných škrtů. Uchráněna nezůstala ani oblast dopravy, na níž jsem si blíž posvítil. Jako správný sociální demokrat samozřejmě zleva.
Milan Balahura
Pražáci na vymření
Vtipů o Pražácích koluje po naší zemi pěkná fůra, v rámci politické hyperkorektnosti je však možná brzy zakážou. Sehnat v Praze bydlení totiž začíná být prakticky nemožné, a tak se z místních obyvatel pomalu stává ohrožený druh.
Milan Balahura
Kouzelnické triky nové vlády
Už je to víc než měsíc, co se umělecký soubor premiéra Petra Fialy ujal vlády nad Českem, a zatím předvádí samé nevídané triky. Ten nejlepší přišel hned zkraje: jasný plán pro naši zemi, jímž se nová vláda chlubila, prostě zmizel.
Milan Balahura
Petice za bezpečnou cestu do Klíčovských sadů
Chodíte do Klíčovských sadů od Kolbenovy ulice? Tak už jste sem nejspíš absolvovali cestu buď ošklivým podchodem nebo přes koleje, kudy si lidé často zkracují cestu. Obě varianty jsou ale nebezpečné, což by si zasloužilo napravit
Milan Balahura
Chce to víc energie. Té levnější!
Patříte ke klientům zkrachovalých dodavatelů energií? Pak se nejspíš ptáte, kdo za to může. Zdražení plynu a elektřiny o 300 % (a občas i víc) je totiž pořádný zásah do peněženky, který se bez hledání viníka neobejde.
Milan Balahura
Železniční deník, 4. den: Nádražní blues
Poslední den na francouzských železnicích mám za sebou. Dnešek příznačně patřil hlavně nádražím, odkud jsme odjížděli se slzou v oku - ale taky spoustou podnětů a rad ohledně vysokorychlostních tratí, které vezeme zpátky do Česka.
Milan Balahura
Železniční deník, 3. den: Zázrak jménem Rennes
Keltové, hrázděné domy, artyčoky... a vysokorychlostní trať, která vás pohodlně dopraví až do Paříže. Uhodli jste, které místo skrývá tyhle podklady? Jde o Rennes, hlavní město Bretaně, kde jsem strávil třetí den své pracovní cesty.
Milan Balahura
Železniční deník, 2. den: Doktor na kolejích
Nebudu lhát, ve Francii si připadám jako v ráji. Pro někoho může být celodenní cestování vlakem, obhlížení tratí a strojoven za trest, já jsem ale plný zážitků a podnětů. Další díl železničního deníku je právě o nich.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 941x
Vždycky mě bavilo spojovat lidi, protože společně toho dokážeme mnohem víc než sami. Třeba i změnit to, co se na první pohled změnit nedá. Tahle myšlenka tak provází všechno, co dělám, od organizace dětských táborů po práci na Správě železnic, kde se starám o jejich modernizaci - aby si lidi byli zase o kus blíž.
S cílem zastavit nesmyslné developerské projekty na pražském Proseku jsem se nakonec pustil i do politiky. Společně s řadou dalších patriotů z Prahy 9 se nám podařilo zástavbu zarazit a teď se snažíme pracovat na tom, aby se tahle krásná městská část dál rozvíjela.
Jsem členem ČSSD, v roce 2019 jsem za tuto stranu kandidoval do Evropského parlamentu.